O Klubu

Želivecký SK

Na nové Hospodě sídlil SK Želivec - lidově zvaný Želivecký SK, i když měl hřiště na Želivci. Jak se praví v protokolu, klub byl založen 10.června 1932 v hostinci Josefa Pečenky na Nové Hospodě a většina výkonných sportovců i funkcionářů se rekrutovala z naší obce. Schůzi za účasti třiceti ,, členů - zájemců " zahájil Jaroslav Pospíšil, který v krátkém proslovu naznačil účel a budoucnost klubu. O nájem hřiště měl být požádán Felix Ringhoffer nebo Dr.Horák ,, zvlášť vyslanou deputací " . Poté přikročili k volbě předsednictva a ,, volným hlasováním " byli zvoleně jednohlasně : předseda Jiří Moravec, pokladník Karel Sosnovec, zapisovatel Emanuel Vandas a výběrčím příspěvků Antonín Grundel ml. Členy výboru se stali: Karel Pišna, Leopold Bican, Miloš Novotný, Jaroslav Černohorský, Adolf Zimermann, Vladimír Kučera, Karel Novák, Bohumil Truhelka a Bedřich Řehák. Trenéři byli Karel Sosnovec, Antonín Grundl st., Jaroslav Černohorský a Bohumil Truhelka. Volební komisi k volbě hráčů a k jejich zařazení tvořili Jiří Moravec, Karel Sosnovec, Antonín Grundl st., František Hrstka a Jaroslav Černohorský.Správce hřiště a klubovích místností byl jmenován Jan Šimůnek. Zápisně bylo stanoveno pro člena přispívajícího ve výši 10 Kčs a měsíční příspěvek ve výši 5 Kčs. Činný člen musel zaplatit zápisné 5 Kčs a měsíční příspěvek 2 Kčs.V následujících letech byl předsedou klubu Václav Dostál, jednatelem Stanislav Čížek, pokladnikem Celestýn Pišna a sekretářem Ladislav Duška, všichni z Nové Hospody. Také své valné hromady, schůze a plesy pořádal klub až do konce existence právě na Nové Hospodě. Pravidelně se konaly valné hromady buď na Nové Hospodě, nebo U Samků na Želivci. Na programu bývalo čtení zápisu o poslední valné hromadě, zprávy jednatele, pokladníka, revizorů účtu, sekretáře a kapitána. Odstupujícímu výboru se udělovalo absolutorium. Každoročně se volili činovníci klubového i hokejového odboru. Probíraly se přípravy a zahájení sezony, termíny mistrovských i přátelských zápasů. Zajímavostí bylo, že ,,nesejde-li se v stanovenou dobu dostatečný počet členů, koná se to o hodinu později za každého počtu přítomných." Přesto však na pozvánce nechybí následující slova: ,,Povinností každého dobrého člena Želiveckého S.K. A každého, kdo má svůj klub rád, jest dostaviti se do valné hromady."

Klub měl bojovného ducha, proto nepřekvapí, že jeho hráči i příznivci si zpívali při zájezdech a při důležitých utkáních následující hymnu na melodii polky ,,Do Svidar" od zdejšího vyhlášeného kapelníka a skladatele Františka Hotového z Radějovic:

Rázná chasa želivecká vyšlápla si zas jednou.

Sportovní klub Želiveckých SK vyhrál nejednou.

Hráči jsou jak gumoví, třebas malé postavy,

vzdor tomu každému tělu vstříc se postaví!

ref:

Jeden běhoun předstihuje ty nejlepší běhouny.

A ten brankář, ten nám chytá vyložený banány

....do rohu....a pod břevno.

A ti ostatní umělci jsou ...

žádného míč nemine....

A proto třikrát provolejme:

Želivecký, ať žije,

ať žije, ať žije !

Sportovně si vedl SK Želivecký velmi zdatně, obzvlášť ve fotbale. PO dvou letech od svého založení vyhrál třetí třídu, po pěti letech druhou třídu, a vybojoval si tak účast v prvé třídě fotbalového mistrovství středočeské župy. Pro ilustraci uveďme výsledky v sezoně 1935-1936, kdy SK Želivecký zvítězil v jarní části se skorem 88:29 (porazil např: Sázavu 13:0, Pyšely 10:0). O některé hráče jevily zájem i pražské kluby. Např. brankář Rudolf Doležal ze Sulic dostal nabídku do Slávie. Za mnohé skvělé hráče si připomeňme ,,Šotka" Dvořáčka, ,,malého" a ,,velkého" Karla Pišnu, Celestýna Pišnu, Františka Čížka, centra Gustava Scholze, bratry Nihilče, Františka Chládka, holiče Františka Nováka,